Proč se bráníme výstavbě

Na Ministerstvo životního prostředí jsme zaslali několik - z našeho pohledu nezhodnocených bodů.

• Jako první bod uvedu poznatek, že geotermální elektrárna typu HDR je uváděná jako experimentální a nikdy nebyla realizována ve středu města či v zabydlené zóně.

  Toto je prvotní a největší obava několika obyvatel Tanvaldu, kdy mají strach o své zdraví, majetek a životní prostředí z hlediska vlivu na ovzduší, vlhkosti, otřesů, radiace a úniků čehokoli do řeky nebo spodních vod a nebo dokonce jejich ztrátu. V příloze č. 5 EIA (geologická a hydrogeologická studie – Mgr. Petr Nakládal, červen 2013) – při výstavbě a provozu geotermální elektrárny Tanvald může dojít ke ztrátě vody v domovních studnách – studny by mohly být ovlivněny na území 5 km2.

  Jakým způsobem investor odškodní poškozené?

  Pro ochranu občanů, majitelů nemovitostí atd., ale i pro investora jsou jistě důležité garance likvidování způsobených škod. Mapování majetku (jako například statika veškerých domů) před realizací, v jejím průběhu a i při provozu. S tím souvisí patřičné pojištění investora, aby mohl lehce a zaručeně odškodnit obyvatele, nabídl jim náhradní bydlení, nebo zajistil náhradní dopravu v případě poškození komunikace nebo železniční tratě ČD. Stále geotermální elektrárnu typu HDR chápejme jako experimentální. Nezapomínejme na neúspěchy ve světě kde se jim věnovali světoví odborníci, u kterých byl největší potenciál úspěchu.

   

• Experimentální geotermální HDR elektrárna, není známo, že by kde byla vybudována v údolí a centru města.

  Oprávněné a vědci potvrzení obavy, jsou ze změny mikroklimatu. Tanvald a Šumburk je téměř uzavřené údolí se svahy a převýšením téměř 250 metrů.

  Geotermální elektrárna chlazená vodou a se svou produkcí páry podstatně ovlivní vlhkost města. Posudek z listopadu  2013(Ing. Richard Kuk) – potvrzuje, že v obdobích příznivých pro vznik mlhy může docházet k navýšení četnosti popř. prodloužení doby výskytu mlhy.

  Tento jev je pro obyvatele naprosto nepřístupný. Pamatují totiž dobu, kdy se v kotelně Seby topilo a smog přikrýval celý Tanvald a okolí.

  Pokud bude geotermální elektrárna chlazená vzduchem, tak chladící tělesa a jejich dvacet ventilátorů budou v údolí zvyšovat teplotu a budou přispívat i pod obytnými domy hlukem. Nejvíce však v letním období a i v případě, že o odpadní teplo nebude zájem či odbyt.

  Je na toto vypracovaná klimatická a akustická studie?

   

• Geotermální elektrárna má být umístěna cca 80 metrů od řeky Desná a zároveň cca 220 m od řeky Kamenice. Oba toky jsou významné krajinné toky, s životem živočichů a rostlin.

  Obavy jsou z kontaminace řek při provádění vrtů, při vyplachování vrtů popisovanými chemikáliemi v EIA, při havarijní situaci. Kontaminaci může podpořit například deštivé počasí.

   

• Geotermální elektrárna bude realizována na funkčním systému vodních kanálu sloužící pro provoz vodní elektrárny a zároveň na kanalizaci města.

  Obavy souvisejí taktéž s kontaminací řek a to únikem výplachových chemikálií cestou odkanalizování areálu bývalé Seby T, a nebo systémem funkčních vodních kanálů vodní elektrárny Tanvald, kde jakýkoliv únik je okamžitě cca do 10 sekund v řece Kamenici. Upozorňuji na skutečnost, že řeka Kamenice je přítokem řeky Jizery. Řeka Jizera je zdrojem pitné vody pro celou Prahu a okolí. Zde nemluvím o ohrožení ostatního života v řece.

   

• Geotermální elektrárna v případě havárie, může opět kontaminovat řeky a to buď kapalinou, která cirkuluje vrty, a nebo kapalinou, která bude nejspíš v sekundárním oběhu a v chladičích atd.

  Obavy z kontaminování řek Desná a Kamenice jako ať zdroj vody, tak i jeho vodního života. A pro ohrožení vodního života stačí jen voda teplá.

   

• Místo, kde má být vybudována geotermální elektrárna, je bývalé koryto řeky Desné. Přeložené bylo přibližně v roce 1960. Tudíž podloží je typu navážky. Zde se předpokládají prosaky, které budou propojené i se spodními vodami.

  Obavy z prosaků do spodních vod a do řeky Desné a Kamenice.

   

• Vrtná souprava pro svůj bezpečný nepřetržitý provoz potřebuje zálohové dieselagregáty o výkonu 650kVa.

  Pokud jeden dieselagregát selže, bude na staveništi druhý? Je znám případ, kdy díky selhání sítě a dalšímu selhání jediného dieselagregátu se v nedaleké obci zatopil lom, ve kterém se díky této události musela ukončit těžba.

  Jak velké budou u dieselagregátů nádrže s naftou či mazutem? Je vypracovaný havarijní plán, kdyby došlo k poškození těchto nádrží? Pohonné látky pro dieselagregáty by měly být pravidelně měněny. Je na toto pomýšleno?

  Jsou zde taktéž obavy z proniknutí pohonných látek do půdy a do spodních vod a řek Desná a Kamenice. Předpokládaná jsou opatření dodržované dle zákona provozování čerpací stanice.

   

• Provoz geotermální elektrárny předpokládáme, že bude taktéž zálohovaný dieselagregátem.

  Opět se nelze spoléhat pouze na jeden dieselagregát a to hlavně z hlediska, že provoz-bezpečnost vrtů a řízení otřesů je velmi důležité a dosažené pouze neustálým regulováním vstupního tlaku do vrtu.

  Zde platí obavy výše uvedené jako u záložních dieselagregátů pro vrtnou soupravu a skladování jejich PHM.

  Buď není, a nebo je přehlédnutý posudek povodí. Kde je prosím k nahlédnutí?

   

   

• Předpokládáme, že se nepočítá jako náhradní zdroj elektrické energie výstup z vodní elektrárny v Tanvaldu a to jak pro provoz vrtné soupravy a ani jako náhradní zdroj pro bezpečný provoz vrtů.

  Zdroj by nestačil. Výkon vodní elektrárny má sice výkon 700kW za ideálních podmínek a to pouze několik dnů v roce. V letních a podzimních měsících má výkon 160 kW stejně jako několik dnů v roce má výkon 20kW. S dalším ohledem, že pokud dojde k výpadku na síti ČEZ tak se odstaví z provozu i ona vodní elektrárna.

   

• Cca 50 metrů od plánované geotermální elektrárny vede koridor českých drah a to spojení Tanvaldu ve směru na Železný brod. Zde jezdí cestující za prací, vzděláním a jinými účely.

  V dokumentu EIA potvrzené otřesy mohou narušit statiku dráhy, či statiku příkrého skalnatého svahu nad dráhou a tím způsobit výluku. Příkrý svah je prorostlý kořeny porostů a podléhá erozím. Svým sesunutím zcela zaručeně poškodí dráhu.

   

• V bezprostřední blízkosti plánovaných vrtů stojí starý komín již neprovozované kotelny bývalé Seby T. Tento komín již na základě revizí nemá svou původní výšku.

  Obavy jsou ze zřícení komína a to na trať ČD, na plánované staveniště geotermální elektrárny, případně na provozovanou geotermální elektrárnu, a nebo na přilehlý objekt Litmasu, který v současnosti nabízí čerstvá pracovní místa.

  Objekt Litmasu by mohly ohrozit i otřesy při vrtání, a nebo provozování geotermální elektrárny.

   

• Z historie je známý záměr těžby uranu cca v roce 1980 na Muchovu vzdáleném 2 km od Tanvaldu. Záměr byl zastaven. Dokumenty jsou dohledatelné předpokládám v okresním archivu.

  Obavy tohoto druhu jsou tedy na místě i v případě plánované geotermální elektrárny v Tanvaldu.

   

• Zemina v místě, kde mají být vrty je významně kontaminována ropnými a patrně také polycyklickými aromatickými uhlovodíky (rozbor VZ lab s.r.o. ze dne 3. 5. 2013). Kontaminace s velkou pravděpodobností pochází z překrytého starého úložiště uhlí, kam byl zřejmě odklízen různorodý odpad. Místo odběru vzorku č. 5 dle EIA vykazuje zvýšený obsah toxických kovů (beryllium, kadmium, měď, zinek, nikl, rtuť), celá plocha místa projektovaného hloubení vrtů je navíc kontaminována olovem. Očividně se jedná o starou ekologickou zátěž, která by měla být před zahájením prací odstraněna.

   

• Jako další poznatek uvádím opis z dokumetu uvedené studie (str. 30) – v místě plánovaného vybudování zdroje geotermální energie dochází ke křížení dvou hluboce založených tektonických poruch, což je charakteristické velkou četností volných podzemních prostor, drcených pásem a monitorovacích zón vyplněných rozvolněným materiálem. Tyto oblasti bývají velkou překážkou pro hladký průběh vrtných prací.

  Jaká budou v tomto případě opatření?  

• V projektové dokumentaci EIA nebyl nalezen zásadní technický popis a dokumentace vrtů.

  Předpokládaná geologická stavbu vrtů - vrtný sloupec - profily a řezy.

  Předpokládaný teplotní gradient ve vrtech - variantní řešení jednotlivých modelových situací (přítomnost/nepřítomnost zvodněného puklinového kolektoru v hloubce)

  předpokládaný geeomechanický - tektonický charakter vrtů - očekávaný směr a charakter předpokládaných puklinových systémů.

  Hydrologický model nebo základní regionální tektonické a hydrogeologické schéma.